Z
regionálně – geologického hlediska patří ložisko a jeho okolí k pestré
sérii české větve moldanubika, reprezentované komplexem do jisté míry
ekvivalentním pestré sérii moravské. Území je budováno převážně
biotitickými a sillimanit – biotitickými pararulami, místy
migmatickými. Někdy obsahují tyto pararuly konformní vložky, tvořené
petrograficky odlišnými horninami, které na rozdíl od rul mají větší
význam nejen geologický, ale i praktický.
Vyjímečné postavení mezi těmito vložkami zaujímá těleso hadce
(serpentinitu) severně od Bernartic. Toto těleso je protaženo ve směru
zhruba V – Z v maximální délce cca 3,5 km max. šířce cca 900 m. Těleso
je zajímavé tím, že kromě hadce obsahuje asi 250 m dlouhou polohu
eklogitu oválného tvaru, protaženou souhlasně s hlavním tělesem, z níž
byl těžen kvalitní kámen pro výstavbu dálnice na počátku II. světové
války. Další zajímavostí jsou na hadec vázané žíly magnezitu, které
byly v minulosti na některých místech (údolí Sedlického potoka, údolí
Želivky) předmětem pokusů o těžbu, vesměs však neúspěšných.
2)
geologie vlastního ložiska
Vlastní
ložisko je tvořeno částí většího hadovcového tělesa severně od obce
Bernartice, přičemž se nalézá při jeho jižním okraji. Naprosto
převládající složkou ložiskové výplně je hadec s tremolitem. Je to
zelenočerná jemnozrnná hornina, většinou nevýrazné textury, která
vznikla metamorfozou (přeměnou) utlrabazické vyvřeliny. V
základní hmotě jsou mikroskopicky patrná zrna olivínu o velikosti 0,1 –
0,2 mm, vyjímečně 1 mm.
Typickou pro ložiskovou výplň jsou žilky a žíly magnezitu různých
mocností, nejčastěji 0,5 – 3 cm, byly ale zjištěny i žíly o mocnosti až
25 cm.
